V dřívějších dobách, kdy ještě žili naše prapraprababičky byl tuk velmi vzácnou komoditou a lidé s ním museli šetřit. Sezónně měli trochu čerstvě nalisovaného rostlinného oleje a celoročně pak sádlo, slaninu a omezené množství másla. Dokonce jsou zmínky o tom, že v 18. století byl servírován chleba s máslem jen k pondělní večeři, jinak se chleba jedl převážně suchý. Máslo byla vzácnost a pochoutka. Slané i sladké kaše se jedly maštěné máslem nebo sádlem. Přirozenou chuť a touhu po tuku má totiž každý z nás.
Zdrojem tuku byly i různé kaše z olejnatých semen, například tzv. semencová z konopného semínka. Nebo makové mléko či lněný odvar.
V Čechách byl ve středověku a počátkem novověku dovážený olivový olej, ale lisoval se i olej ze švestkových jader a bukvic. Babičky při vaření povidel pecky schovávaly a sušily, v zimě si z nich nechaly vylisovat olej. Podobně existoval i olej z vlašských ořechů, mandlový, žaludový a také z jader meruněk či broskví.
V 19. století bavlna postupně vytlačila len i konopí a tudíž i jejich pěstování a lidé u nás tak postupně ztratili cenný zdroj zdravých tuků, kterým byla semínka lnu a konopí, jež dokonale doplňovala běžně používané živočišné tuky. Už tehdy se začaly rozmáhat levné a umělé tuky.
Drastické diety
Budete-li dlouhodobě jíst příliš nízkotučných jídel, budete chuťově neuspokojeni a také vám mohou chybět důležité, tzv. esenciální mastné kyseliny a vitamíny rozpustné v tucích. Tuky potřebujeme a instinktivně k nim tíhneme.
Místo nízkotučné diety je mnohem rozumnější strava s dostatečným příjmem kvalitních a zdraví prospěšných tuků. To znamená, že můžete konzumovat potraviny s vyšším obsahem tuků, jako jsou například ořechy (vlašské, lískové, kešu, mandle, para, pistácie ,pekanové, makadamové, arašídy, kokos), semínka (dýňová, slunečnicová, sezamová, konopní, lněné, chia), olivy, avokádo, tučné ryby nebo vejce. Mnohem důležitější je omezit příjem průmyslově upravovaných tuků a tzv. skrytých tuků.
Více tuků než je zdrávo
Velikým problémem je přemíra tuků ve stravě. Mezi tuky je nutné započítat nejen to, kolik jste si namazali na chleba, ale i všechny skryté tuky ve sladkém pečivu, v sušenkách, dortech, koláčích, polevách, v mase, uzeninách, sýrech a oříškách.
A tak většinou jíme o 50-100% více tuku než je doporučená denní dávka. Navíc jíme více tuků škodlivých než těch zdravých.
Mezi ty nejškodlivější tuky řadíme umělé trans-tuky neboli ztužené či částečně ztužené tuky v margarínech, pomazánkách, smažených jídlech, průmyslově vyráběných potravinách, sladkostech či sušenkách.
Tuky se především podílejí na vzniku obezity, protože obsahují až 2x více energie než polysacharidy a bílkoviny. Obezita je následně rizikovým faktorem pro vznik například diabetu, srdečně cévních potíží, kloubních problémů i psychických potíží. S nadbytkem nezdravých tuků samozřejmě souvisejí vysoké hladiny tuků v krvi, zvýšený cholesterol a triglyceridy (tuky, které se usazují společně s cholesterolem a jejichž vyšší hladina je stejně riziková pro srdečně-cévní nemoci, infarkt a mozkovou mrtvici jako cholesterol). Strava s vysokým obsahem tuků také může zvyšovat riziko vzniku některých druhů rakovin, žlučníkových a jaterních onemocnění.
Jarní očista
Jaro je očistným obdobím, kdy je vhodné tuk hodně omezit alespoň na několik týdnů. Naše tělo potřebuje průměrně přijímat z tuků 30 – 35% celkové energie. Odpovídá to asi 60-80 gramům za den (tedy 3-4 polévkové lžíce). Pokud jste vegetariáni, pak k tomu můžete sníst hrst ořechů či semínek.
Držíte-li dietu, vždy byste měli jíst alespoň 45g tuku denně. Nedostatek tuků může způsobit pocit vnitřního chladu a nervozity. Více tuku spotřebujete při aktivním životním stylu a fyzické práci než při sedavém zaměstnání.
Projevy nedostatku zdravých tuků
Trpíte-li artritidou, nachlazením, depresemi, chutí na sladké, lámavými nehty, zažívacími obtížemi, neustálým pocitem hladu, obtížným hubnutím a udržením optimální váhy, podrážděním, suchou pokožkou, únavou, vypadáváním vlasů, vysokým krevním tlakem nebo zhoršenou koncentrací, pravděpodobně trpíte nedostatkem zdravých tuků.
Tuky omega 3 a omega 6
Po tisíciletí byly živočišné tuky používány a lidé nikdy netrpěli takovým množstvím kardiovaskulárních onemocnění jako my, konzumenti moderní stravy.
Pokud dlouhodobě používáte zejména slunečnicový, kukuřičný další rostlinné oleje, jíte margaríny a spoustu semínek a ve vaší stravě chybí ryby, konopí či len, můžete trpět nedostatkem omega 3 mastných kyselin. V moderní stravě, založené na rostlinných tucích, může být poměr omega 6 : omega 3 tuků až kolem 20 : 1, ale správně bychom měli tyto tuky konzumovat v poměru přibližně 5 : 1 až 2 :1.
Naši předci tímto problémem nikdy netrpěli, protože měli vyvážený poměr zdravých tuků. Běžně jedli len, konopí nebo zvěřinu, tedy ideální zdroje omega 3 tuků.
Velkou výhodou tuků je, že jinak než ostatní živiny, stráví v žaludku delší dobu, čímž jsou pomalejší tráveny a pomáhají stabilizovat cukr v krvi. V přeneseném významu to znamená, že po bohatém jídle na ty správné tuky se budete cítit déle sytý a nebude vás přepadávat hlad. Takže tuky nám pomáhají předejít nájezdům na ledničku.
Přijímání správných tuků spolu s efektivním cvičením také napomáhá nárůstu svalstva. Tuk zvyšuje koncentraci proteinu ve svalech a zvětšení svalových buněk. Svalová hmota je velmi důležitá při udržení zdravého metabolismu. Zvýšení svalové hmoty má za následek zrychlení metabolismu, což má za odpovědnost i rychlejší spalování kalorií, a o to nám při hubnutí jde. Většina vitamínů přijatých ve formě stravy (A, D. E a K) jsou rozpustné v tucích. Znamená to, že bez dostatečného množství tuků není možné efektivně využít přijaté vitamíny, co už má za následek různé méně závažné nebo závažnější zdravotní komplikace.