Začnu známou frází: „Jste tím, co jíte." Bohužel stále přetrvává, ačkoliv je nepřesná a neúplná. Jste též tím, co nejíte. Existuje mnoho omylů. To, co jíte a nejíte ovlivňuje vaše tělo a mysl.
Dříve se učili medici tomu, že „pokud mozek dostane dostatek glukózy a kyslíku, vytvoří si ostatní potřebné látky sám". Tato poučka nebrala v potaz kvalitu výživy přiváděnou tělu a stupeň účinné metabolizace živin.

Pokusy nezvratně prokázaly, že to, co snídáte, obědváte a večeříte ovlivňuje činnost mozkových neuronů (nervových buněk). Neuropřenašeče jsou chemickými posly, přenášejícími rychlostí blesku signály z jedné nervové buňky na druhou. Nejíte-li dostatek potřebných potravin, mozek nevytváří rychle potřebné neuropřenašeče. Vaše myšlení se zpomaluje.

Dr. Edith Cohenová krmila krysy velkými dávkami B vitamínu cholinu a tvorba neuropřenašeče acetylcholinu se zvýšila. Později došli vědci ke zjištění, že při příjmu cholin obsahujícího lecitinu, látky získané z vaječného žloutku, mléka, sojových bobů a kukuřice (ale také luštěnin a burských oříšků) se tvoří více cholinu než při podávání cholinu samotného. Vysoká hladina cholinu přetrvávala u subjektů delší dobu než při konzumaci samotného cholinu.

Jídlem ke zvýšené duševní činnosti nebo ospalosti

Fascinujícím objevem zjistil Wurtman a jeho tým, že při příjmu jídla bohatého na bílkoviny, jako jsou vejce, maso nebo ryby jste více duševně svěží než při příjmu sacharidů, například ovoce, zeleniny či cereálií. Posledně zmiňované potraviny sbližují myšlenkové procesy a přivádějí ospalost, nevítaný stav v dnešním soutěživém světě. Proč? Esenciální aminokyselina - kterou tělo neumí vyrobit-tryptofan se obtížně vstřebává a přivádí do mozku.

Tryptofan, který se nachází v krůtím mase, mléku, v menším množství v neloupané rýži, čočce, arašídech, dýni a sezamových semíncích se obtížně při bílkovinné stravě dostává do mozku. Jiné aminokyseliny obsazují dříve místa na přenašečích. Při konzumaci jídla s převažujícími sacharidy nemusí tryptofan soutěžit s ostatními aminokyselinami a snadněji se přenáší.

Vědci zjistili vliv množství tryptofanu v krvi a mozku na tvorbu serotoninu, neuropřenašeče v mozku. Ten navozuje ospalost, liknavost a snižuje citlivost k bolesti. Účinek teplého mléka před spaním dříve mnoha lékaři doporučovaného, se přisuzoval vápníku. Nyní někteří vědci pokládají za hlavní látku tryptofan. Nedostatek některých známých živin též snižuje schopnost myšlení, například vitamín A a zinek (najdete třeba v mrkvi a javorovém sirupu, dýňových semínkách).

MOZEK - DIETA - SPÁNEK

Ve chvíli, když omezíte příjem potravin a tím i energie, Váš mozek se tomu začne bránit. Mozek se po stovky generací vyvíjel tak, aby člověka upozornil na nižší příjem energie, který je při vysokém dlouhodobém hladovění následován smrtí hladem.

Váš mozek Vás tedy nutí stále myslet na to, že máte hlad a že byste měli něco sníst. Jedinou šancí pro Vás je, stále si opakovat, že Vám o život skutečně nejde a že Vaše přesvědčení je silnější nežli Vaše pudy.

Buňky v mozku pro svoji činnost potřebují přísun kyslíku a glukózy, na kterých jsou tak přímo závislé. Pokud se jim těchto látek nedostává, mozek přestává fungovat tak dobře jako v běžném stavu, což se projevuje nervozitou, depresemi nebo poruchami spánku. Stejné dopady má na mozek i nedostatek minerální látek a stopových prvků jako je železo zinek nebo jód, které tvoří pro Váš mozek zvláštní výživu. Stejně negativně jako nedodávání správných živin funguje i příjem potravy s vysokým obsahem tuku.

Pozor ale, mozek má také řadu výjimek. Je jediným orgánem lidského těla, který lze regenerovat pouze pomocí spánku. Nedostatek spánku tak způsobuje ohrožení psychického stavu. Z toho také lze odvodit, proč se rozmrzelému nebo nazlobenému člověku říká, „že se špatně vyspal“. Lepší fungování odpočatého mozku potvrzuje i lidové rčení „Ráno moudřejší večera“.

Výživa dětí a IQ

Před několika lety testoval indonéský tým biochemiků platnost informace, že podvýživa malých dětí způsobuje trvalé poškození mozku. Tým z Indonéské univerzity vedený Pek Hien Liangem a MUDr. Tijook Tiauw Hiem měřil inteligenci 107 dětí ve věku 5-12 let. 46 bylo podvyživených, 17 trpělo nedostatkem vitamínu A. Ostatní byly zdravé.Inteligenci dětí měřili klinickými a laboratorními testy včetně sledování příjmu potravy. Pro větší validitu prošly děti inteligenčními testy.

Skupina s nedostatkem vitamínu A a jinými známkami podvýživy měla nejnižší počet IQ bodů. Jedním z nejzajímavějších aspektů studie bylo společné sledování celým týmem. Intelektuální a tělesný vývoj dětí „lze předvídat s velkou přesností na základě jejich výživy v předškolních letech. Studii uzavřeli vědci konstatováním, že podvyživené děti prokázaly nejnižší IQ, zatímco dobře živení vrstevníci měly IQ nejvyšší.

Zdroj: kniha Stephen Langer, Jak si zvýšit IQ, 2002