Přemýšleli jste někdy, proč některé recepty vyžadují jiný druh cibule? Proč ji nenahradit nějakou jinou? Jde to vůbec?
Bez cibule si téměř v kuchyni neobejdeme. Existuje ale několik druhů cibulí, neliší se mezi sebou pouze barvou a texturou, ale každá z nich má i svou specifickou chuť a vůni. Ne vždy se však dají mezi sebou nahradit.
Druhy cibulí
Cibule žlutá
Žlutá cibule je obvykle považována za univerzální cibuli, kterou i nejčastěji používáme. Žlutá cibule má své chutě v rovnováze. Vařením se stává sladkou. Španělská žlutá cibule je mnohem sladší a jemnější, než jiná žlutá cibule.
Bílá cibule
Bílá cibule má mnohem ostřejší chuť i vůni než žlutá cibule. Bílá cibule je také mnohem křehčí. Její slupky jsou mnohem tenčí. Užívat se opět může čerstvá, ale i tepelně zpracovaná.
Šalotka
Cibule šalotka je mnohem menší a jemnější cibule. Chuťově je docela sladká. Tato cibule se nakládá, dává se do sendvičů a salátů.
Červená cibule
Červená cibule je charakteristická červeným zbarvením slupek a bílým masem. Podobají se žluté cibuli, ale jsou masité a chuť není tak výrazná. I proto se nejvíce používá do salátů, sals a všude tam, kde oceníte její jemnou chuť pěkně červené zbarvení. Pozor, červená barva se v průběhu vaření vytrácí. Pokud se vám zdá syrová příliš ostrá, jednoduše ji spařte horkou vodou.
Cibule pojatá všeobecně
Syrová cibule má pálivou chuť a používá se jako příloha k pečivu a uzeninám, často s kombinací s hořčicí. Vařená figuruje hlavně v polévkách. Osmažená cibule se používá jako základ do mnoha jídel. Při loupání a krájení se uvolňuje dráždivá látka propathial S – oxid, který způsobuje slzení. Je zvláštní, že při smažení právě tuto látku vnímáme jako velice příjemné aroma.
Lékaři cibuli doporučují
Je totiž velkým zdrojem vitamínů, minerálů a živin. CIBULE obsahuje velké množství vody, sodíku, draslíku, vápníku, hořčíku, fosforu, železa, mědi, zinku, manganu, vitamínu C, D, E, B6, 12, karoten, thiamin, riboflavin a niacin. Pomáhá proti nechutenství, arterioskleróze, potížích zažívání, vysokému krevnímu tlaku, zánětech dutiny ústní a hltanu, látky obsažené v cibuli působí bakteriostaticky a protizánětlivě. V léčitelství se doporučuje na léčbu astmatu, zánětu močového měchýře, nepravidelnou menstruaci, cukrovku, zácpu, jako obklad na bodnutí hmyzem. Červená cibule snižuje křehkost cévních stěn. V Indii se cibule užívá jako afrodiziakum. Pomáhají zpomalovat v období menopauzy vznik osteoporózy. Cibule s cukrem, či medem pomáhá léčit kašel. Cibulový čaj ve středověku používali proti moru. Pomáhá proti parazitům. Vdechování výparů vařené cibule je pomáhá léčit usazenou rýmu anebo zánět dutin. Stimuluje tvorbu trávicích enzymů a žluče. Vařením cibule ztrácí na síle.
Účinky:
Cibulovitá zelenina obecně má na lidský organismus několik základních účinků; zahřívá ho a tedy prokrvuje, ředí krev a pomáhá tak snižovat krevní tlak stejně jako hladinu cholesterolu, pročišťuje tělo od těžkých kovů a parazitů a podporuje metabolismus bílkovin. Také působí antisepticky a antibakteriálně a tudíž pracuje proti tvorbě kvasinek, bakterií a jiných patogenních organismů (Pitchford 2002). Cibule obsahuje hodně síry, která tvoří typicky čpavé silice až po sklizni díky rozkladu rostlinných buněk. Takže čerstvě vykopaná cibule (nebo i česnek) vás údajně při krájení rozpláče podstatně méně než ta skladovaná. To je fígl, co?!:) No a stejně jako se člověku nad touhle zeleninou, právě díky těm silicím, zalijí oči, zbytek těla je na tom po konzumaci dost podobně. Jak se totiž snaží té čpavosti zbavit,produkuje vodu a hlen a proto je cibule skvělým lékem třeba na dráždivý, suchý kašel (Böhmig 1993). Dále vyvolává pocení, pomáhá tlumit svědění (po bodnutí hmyzem) a otoky, podporuje tvorbu žluči a tudíž pomáhá trávit tuky (Pitchford 2002).
Vařená cibule pomáhá lépe trávit tuky v potravě, snižuje cholesterol, krevní tlak a díky své, i když varem zmírněné, čpavosti z těla vypuzuje parazity, bakterie, bacily a jiné neřády.
Skladování cibule
Jarní cibulku a pórek se skladuje v ledničce. Jiná cibule se však skladuje při pokojové teplotě, ideálně v jedné vrstvě, v síťovce, košíčku, na suchém, tmavém a dobře větraném místě. V takovém prostředí kuchyňská cibule vydrží 3 – 4 týdny. Sladká cibule tak vydrží jen maximálně 2 týdny. Cibule absorbuje vůni jablek a hrušek a také nasávají vlhkost zeleniny, takže pokud ji máte cibuli uloženou u ní, zelenina bude chátrat. Sladkou cibuli můžete dát i do chladu, tam má pak životnost mnohem delší (vydrží až jeden měsíc). Pokud vám nějaká cibule nakrájená zbyde. Zabalte ji do potravinové fólie, zvlášť od ostatních potravin a spotřebujte ji do tří dnů.
Zdroj: www.handicraft.cz